DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE A DALŠÍ ŘÍŠE

 

Mezopotámie se nacházela v meziříčí Eufrat a Tigris. Zemědělci pěstovali hlavně obilí, u svých polí měli vybudovány sítě zavlažovacích a odvodňovacích kanálů, chovali ovce i kozy, a také se zabývali rybolovem. Oblast Mezopotámie byla výhodná pro obchod s ostatními státy.

 

Sumerové

Sumerové osídlili jižní mezopotámii, proto se oblast kde žili nazývala Sumer, Sumer tvořilo několik městských států, které soupeřily o nadvládu, začal růst význam vojevůdců, kteří pak byli voleni na krále. Král měl neomezenou moc a byl považován za zástupce boha na zemi. Sumerové používali kolo, hrnčířský kruh.

 

Babylonie a Asýrie

Ve 21. století před Kristem Sumérská nadvláda zaniká, a v následujícím století v Mezopotámii vznikají dvě velké říše. Je to Starobabylonská říše na jihu Mezopotámie, s hlavním městem Babylónem, a Staroasyrská říše na severu Mezopotámie s hlavním městem Ašúrem.


Babylonští zemědělci, na rozdíl od svých severních sousedů Asyřanů, byli souženi periodicky se opakujícími nedostatky vody. Musely se tak využít každoroční záplavy řek Eufratu a Tigridu. Voda, která se rozlila vždy v dubnu až květnu, a naopak nedostávalo se jí nejvíce v září a říjnu, byla zadržována v soustavě kanálů a nádrží. Zemědělci osévali svá pole vždy v listopadu a prosinci, aby v době záplav bylo již vzrostlé. Z plodin pěstovaných v Babylónii jmenujme alespoň ječmen, sezam, v Asýrii se pěstovaly též olivy a vinná réva.

Staroasyrská říše

navazuje na tradice Akkadů, prožívala velký hospodářský rozkvět spojený s rozvojem obchodu s Malou Asií (především se zlatem, stříbrem a mědí). Vyvážely se látky a vlna. (dokládají to Kappaducké tabulky). Staroasyrská říše soupeřila se Starobabylonskou říší, Asýrii ovládl Chammurabi, čímž došlo k úpadku Asýrie. Později byla Asýrie ovládnutaChuirity, kteří sídlili v severní Mezopotámii, odkud podnikali útoky do Jižní Arménie, Malé Asie, aj.). Z těchto dobytých území vytvořili stát Mitanni, kterýžto se stal rovnocenným partnerem Chetitů i Egypťanů v boji o nadvládu na předním východě. Byl však zničen Chetity v polovině 14. století (Šuppiluliunuš I.).

Středoasyrská říše

(12. - 11. století před Kristem) vytvořila předpoklady pro nejmocnější stát, a to

Novoasyrskou říši

(10. století - 612 před Kristem). Existuje mnoho pramenů; byly zapisovány kroniky, smlouvy, soupisy půdy, apod. Vznikla zde profesionální armáda, jejímž základem byla pěchota. Ta byla vyzbrojena kopími, luky a praky; pro přesun armády se používaly válečné vozy. Tato armáda však byla spojena s brutalitou a násilím. V roce 722 Sargon II. deportoval Židy po dobytí Palestiny do Asýrie (Asyrské zajetí Židů - VIZ Bible); v Arménii zničili říši Urartu. V sedmém století před Kristem dobyli Babylón (hlavní město Ninive = symbol bohatství. Ninive bylo budováno podle plánu, byly zde vytvořeny paláce, chrámy a zahrady; pevné hradby s patnácti branami; do města vedl vodovod a v jeho okolí byly vinice a sady.) Asyrové ovládli i Egypt, čímž jejich říše dosáhla velkého územního rozsahu, avšak existovaly zde vnitřní boje o trůn, výjimkou nebyla ani povstání v provinciích a dobytých územích. Postupně Asyrové ztratili Egypt i Babylónii. V tomto období však začínaly podnikat útoky nové kmeny, a to ChaldejciMedové a Babylóňané, kteří způsobili konec Novoasyrské říše.